Smíchovský festival alpinismu | setkání osobností

• Peter Habeler
• Edurne Pasaban
• Adam Ondra
• Mark Richey
• Tamotsu Nakamura
• Albert Leichtfried
• Viki Grošelj
• Max Zipser
• Björn Heregger
• Nejc Marčič a Urban Novak
• Ang Tshering
• Dawa Steven
• Helmut Linzbichler
• RADEK JAROŠ
• Lucie Hrozová
• DUŠAN JANÁK
• PAVEL VRTÍK
• Andreas Jentzsch
• Dokumentární film "Tenkrát v ráji"
• Dokumentární film o závodě Dolomitenmann
• Osobnosti festivalu 2010
• OSOBNOSTI FESTIVALU 2009

Anketa

Novinky

OSOBNOSTI FESTIVALU 2009

R. Messner (ITA)

Stefan Glowacz (D)

Christoph Hainz (ITA)

Ines Papert (D)

Angelika Rainer (ITA)

Apa Sherpa (NEP)

Joe Puryear (USA)

Boris Lorenčič (SLO)

Urban Ažman (SLO)

Radek Jaroš (CZ)

Marek Holeček (CZ)

Zdeněk Hrubý (CZ)

David Fojtík (CZ)

Dawa Steven Sherpa (NEP)

Walter Würtl (AUT)

Cristiano Tadeschi (ITA)

Kristina Höschlová (CZ)

Rudi Mair (AUT)

Patrick Nairz (AUT)

 Detailní infotmace o jednotlivých osobnostech následují dále na této stránce:

REINHOLD MESSNER (ITA)

"Bezesporu jedna z nejvýznamnějších postav horolezecké historie, která určila vývoj a směr současného alpinismu."

Reinhold Messner se narodil v jihotyrolském městečku Brixen 17. září roku 1944. Když mu bylo pět let, vystoupil společně se svými rodiči na třítisícový vrchol a už jako malý školák snil o kariéře horolezce. Do povědomí širší veřejnosti pronikl Messner v roce 1970, kdy stanul společně se svým mladším bratrem Güntherem na vrcholu Nanga Parbat bez použití umělého kyslíku, což byla v té době senzace. Jeho bratr ale při sestupu zahynul a Reinholdu Messnerovi umrzlo celkem šest prstů na nohách. I když mu osud připravil tvrdou lekci, kouzlo nejvyšších hor planety bylo silnější, a tak skončil s profesí učitele a začal se horolezectví věnovat naplno. Společně s Peterem Habelerem přepsal 8. května 1978 dějiny horolezectví. Jako první lidé si troufli vystoupit na vrchol Mt. Everestu bez použití kyslíkového přístroje. O dva roky později dokázal tento výstup dokonce zopakovat sólo v zimním období. Dalším jeho významným spolulezcem byl Hans Kammerlander. V roce 1984 dokázali oba přetraverzovat jako první horolezci mezi dvěma osmitisícovými vrcholy (Gasherbrum I a II). V roce 1986 dosáhl na samotný vrchol pyramidy svých horolezeckých úspěchů a se stal prvním člověkem, který vystoupil na všech čtrnáct osmitisícovek, navíc bez použití kyslíku. Od tohoto okamžiku již na žádnou osmitisícovku nevystoupil. Ve stejném roce ještě stanul na vcholu na Mt. Vinson a stal se tak druhým člověkem, který zkompletoval sbírku Seven Summits (sedm nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů).
Reinhold Messner dnes patří k legendám. Jeho bohaté zkušenosti s lidskou psychikou ve vypjatých situacích, zkušenosti z hor a obrovský kulturní přehled, který během té spousty cest získal, zúročil i coby uznávaný spisovatel filosof a politik. Je autorem desítek publikací i filmových produkcí. Momentálně je činný jako europoslanec v Evropském parlamentu a stará se o své zámky se zajímavými expozicemi (Messner Mountain Museum) přibližující historii horolezectví i kulturu národů žijících pod vrcholky nejvyšších hor.

Vybrané výstupy:
Výstupy na osmitisícovky:   
1970: Nanga Parbat (8125 m)
1972: Manaslu (8156 m)
1975: Gasherbrum I (8068 m)
1977: Dhaulagiri (8167 m)
1978: Mount Everest (8848 m) (první výstup bez použití kyslíku), Nanga Parbat (8125 m) (první sólo výstup osmitisícovky z base campu)
1979: K2 (8611 m)
1980: Mount Everest (8848 m) (sólo v zimním období)
1981: Shisha Pangma (8012 m)
1982: Kangchenjunga (8598 m), Gasherbrum II (8035 m), Broad Peak (8048 m)
1983: Cho Oyu (8201 m)
1984: Gasherbrum I (8068 m) a Gasherbrum II (8035 m) (v rámci jedné akce bez návratu do base campu)
1985: Annapurna (8091 m), Dhaulagiri (8167 m)
1986: Makalu (8485 m), Lhotse (8516 m)

Další výstupy a expedice:
1972: Noshaq (7492 m) im Hindukusch
1973: Marmolada – prvovýstup v západní stěně, Furchetta– prvovýstup v západní stěně
1974: Aconcagua – jižní stěna (6959 m), severní stěna Eigeru s Peterem Habelerem za 10 hod. (tenkrát rekordní čas a dodnes zřejmě nejrychlejší výstup ve dvojici)
1976: Mount McKinley (6193 m), prvovýstup „Wand der Mitternachtssonne“
1978: Kilimandžáro (5895 m), prvovýstup „Breach Wall“
1981: Chamlang (7317 m) prvovýstup severní stěnou na centrální vrchol
1986: Přechod východního Tibetu; Mount Vinson (4897 m)
1989 / 1990: Přechod Antarktidy přes jižní pól s Arvedem Fuchsem, 2800 km
1991: Přechod Bhútánu z východu na západ.
1992: Chimborazo (6310 m); přechod pouště Takla Makan v Xinjiangu
1993: Přechod Grónska, 2200 km

Internet:
www.reinhold-messner.de

Fotografie:

Po výstupu na Mt. Everest v r. 1978

STEFAN GLOWACZ (D)

"Po hvězdné závodní lezecké kariéře vytvořil řadu extrémních cest a dodnes svými výkony přesvědčuje, že patří jednoduše k nejlepším lezcům této planety."

Kouzlo skalních stěn objevil už jako malý chlapec. Jeho rodiče byli nadšenými horolezci, a tak když se malý Stefan postavil na nohy, začali ho brát na túry po Alpách. V patnácti letech se zapsal do horolezeckého oddílu a od tohoto okamžiku začal žít svůj „život na konečcích prstů“. V roce 1985 se stal profesionálním reprezentantem ve sportovním lezení. K největším úspěchům Stefana Glowacze patří tři vítězství na závodech Rock Master v letech 1987, 1988 a 1992. Vyhrál také ukázkový závod na Olympiádě v Albertville. V roce 1993 ukončil v Innsbrucku jako vicemistr světa svoji závodní kariéru. Od té doby se začal věnovat prvovýstupům těžkých skalních stěn. V roce 1994 přelezl společně s Wolfgangem Müllerem nové cesty na pilíři Fleischbank v pohoří Wilder Kaiser. Cestu, kterou nazvali „Des Kaisers neue Kleider“ (Císařovy nové šaty), patří k nejtěžším volným cestám na světě. Cesta obsahuje sérii desítkových délek, technickou náročnost zvyšuje i velká vzdálenost mezi skobami. V posledních letech proslavily Stefana Glowacze zejména úspěšné prvovýstupy vysokých stěn v odlehlých oblastech. K nejvýznamnějším patří "Renard Tower" na Antarktidě, "Tupilak" a "Ulamartorsuaq" v Grónsku, "Mount Harrison Smith" v Kanadě, „Murallon“ v Patagonii a „Acopan Tepui“ ve Venezuele. Z těchto expedic pořídil unikátní filmy, které se vysílají v televizi a jsou součástí jeho mimořádně zajímavých přednášek. Mezi expedicemi si také zahrál ve dvou celovečerních filmech a sepsal již čtyři knihy. Spolupracuje s několika outdoorovými firmami na vývoji nových produktů a vede motivační programy pro německé hokejové a fotbalové národní týmy. Dnes žije s manželkou a třemi dětmi v Garmisch-Partenkirchenu.

Vybrané výstupy:
1986:     Kurz und Schmerzlos VIII-, 7 délek, prvovýstup
Lord of the Rings 31, Mt. Arapiles, Austrálie, prvovýstup
1987:    Ninja 8b+, Ogawayama, Japonsko, prvovýstup
1988:    Wet Willy 8b+, Verdon, prvovýstup Crime Passionelle 8b, Verdon, první výstup během jednoho dne
1993:  L’Odi Social 8c RP, Siurana, první opakování cesty
1994:    Des Kaisers Neue Kleider 8b+, 8 délek, 300 m, Wilder Kaiser
1996:    Fitzcarraldo VIII+, 700 m, severní pilíř Mount Harrison Smith, Kanada, prvovýstup Jihozápadní stěna VII+/VIII-, 20 délek, 700 m, Lotus Flower Tower, Kanada, prvovýstup
1997:     Jižní stěna VIII, 22 délek, 700 m, Tupilak, Grónsko, prvovýstup
1999:    Jihozápadní těna VIII/VIII+, Cape Renard Tower, Antarktida, prvovýstup
2000:    Odyssey 2000 5.12b 500 m, Polar Bear Spire, Baffinův ostrov, prvovýstup
2001:     End of Silence 8b+, 11 délek, Berchtesgadenské Alpy – RP přelez, považováno za nejtěžší cestu na světě
2002:    La Conjura de Los Necios (Conspiracy of Fools) 5.13a, 23 délek, 800 m, Mexiko, prvovýstup
2003:     Lost World 6b+ M8, 1100 m, severní pilíř Cerro Murallon, Patagonie, prvovýstup
2004:     Letzte Ausfahrt Titlis (Last Exit Titlis) 8b, 13 délek, 500 m, Švýcarsko – Uri, prvovýstup
2005:     Vom Winder Verweht (Gone with the Wind) IX/IX+ A2, 27 délek, severní stěna Murallon, Patagonie, prvovýstup, za který byl nominován na cenu Zlatý cepín
2007:    Purgatory VI 5.12+, 700 m, 20 délek, Acopan Tepui, Venezuela
2008: Sedmitýdenní expedice – přechod se saněmi a následné prvovýstupy bigwallů, Baffinův ostrov


Internet:
www.glowacz.de

Fotografie:

Obě fotky jsou z prvovýstupu na Acopan Tepui (2008)

CHRISTOPH HAINZ (ITA)

„Legendární lezec, který se proslavil mnoha prvovýstupy po celém světě. Nejvíce cest vytvořil v rodných Dolomitech.“

Christoph Hainz se narodil v roce 1962 v jihotyrolské obci  Mühlwald. Většinu svého dětství strávil na statku ve výšce 1500 m přímo pod dolomitickými velikány. V roce 1990 se rozhodl pro kariéru horského vůdce a později se stal i profesionálním horolezcem. Za svoji kariéru přelezl i několik cest o obtížnosti 10 a mixových cest o obtížnosti M10+. Do historie horolezectví se zapsal i několika rekordními výkony. Byl vůbec jedním z prvních, kdo se pustil do severní stěny Eigeru sólo a prostoupil touto legendární stěnou v tenkrát rekordním čase 4 h : 30 min. Patagonskou klasiku Fitz Roy zdolal v nejrychlejším čase také sólo. Na svém kontě má i několik extrémních prvovýstupů. Tím nejvýznamnějším je prvovýstup severním pilířem Shivlingu, který uskutečnil spolu s Hansem Kammerlanderem v roce 1993. K dalším legendárním výkonům Christopha Hainze patří zimní průstup Superdiretissimy v severní stěně západní věže masivu Drei Zinnen v čase pod osm hodin.
Dnes bydlí se svojí ženou Claudií, dcerou Katharinou a synem Jonasem v jihotyrolském Reischachu. Cristoph pracuje jako profesionální horský vůdce a horolezec, je členem elitního Salewa Alpine Extrem Teamu.

Vybrané výstupy:
1987:    
„Waldepfeiler“ Mur des Pisciadu (VI+/VII-)
1990:    
„Geierkralle“ Geierwand/Höhlensteintal (VIII+)    
„Zauberlehrling“ Cima Scotoni, jihozáp.stěna (IX)
„Haar im Arsch“ Piz Miara / Sella (VIII+)
1991:    
„Geierhochzeit“ Geierwand/Höhlensteintal (VII-)
„Kein Rest von Sehnsucht“ Civetta NW-Wand (VIII-)
1992    
„Weg durch den Fisch“ (Marmolada-jižní stěna) on sight (IX-IX) za 11 h
1994:   
„Friedl Mutschlechner und Carlo Grossrubatscher–Gedächtnisweg“ Kreuzkofel (IX-)
„Maestri-Route" 1. volný přelez Rotwand/Rosengarten (VIII+)
1996:   
„Das Phantom der Zinne“ Große Zinne-severní stěna (IX+)
1998:   
„Alpenliebe“ v severní stěně Westliche Zinne (IX)
2000:    
„Ötzi trifft Yeti“ Kleine Zinne (VIII+)
2001:   
„Rondo Veneziano“ Torre Venezia - jižní Civetta (IX-)
2002:    
„Moulin Rouge“ Rotwand/Rosengarten (IX-), první „red point“ přelez
2005:     
„Misch ich fix“, mixová cesta v údolí Höhlensteintal (M10+)
2007:   
„Magic Mushroom“, severní stěna Eigeru (s Rogerem Schälim) 600 m, 7c

Internet:
www.christophhainz.com

Fotografie:

Magic Mushroom, severní stěna Eigeru (2007)

Magic Mushroom, severní stěna Eigeru (2007)

První délka cesty "Phantom" na Rosengarten

INES PAPERT (D)

"Jedna z nejuznávanějších horolezkyň současnosti specializující se na těžké mixové cesty a expediční prvovýstupy. Za sebou má mnoho prvenství ve světových závodech v mixovém lezení, lezení na obtížnost, ale i boulderingu."

Ines Papert strávila své dětství v saském Bad Düben. Tenkrát měla úplně jiné zájmy – především hru na klavír a saxofon. Poté, co v roce 1993 úspěšně ukončila studia fyzioterapie, přestěhovala se z pracovních důvodů do Berchtesgadenu. To byl klíčový okamžik v jejím životě, protože právě zde objevila svoji lásku a obdiv k horám. Nejprve se za vrcholy vydávala po normálních turistických cestách, později se do výšek začala dostávat i pomocí horského kola a v zimě na skialpových lyžích. Díky její dobrodružné povaze přišlo na řadu i lezení. To se pro ni ihned stalo sportem číslo jedna. Díky nadšení a chuti se neustále zlepšovat, zkusila i první závody v lezení na obtížnost. Potom ale přišlo na svět její největší životní štěstí – syn Emanuel. Po roční odmlce, kdy se starala o svého syna, přišlo její první vítězství v celkovém hodnocení světového poháru v lezení na ledu (2001). Stejný úspěch se jí podařilo zopakovat ještě třikrát. Před třemi lety ale ze světa závodů odešla, aby se mohla naplno věnovat svým odvážným a úctyhodným projektům v horách a na skalách.

Závody:
2000:
2. místo SP v lezení na obtížnost

2001:
1. místo SP v lezení na obtížnost
2x2. místo SP v lezení na obtížnost
2x2. místo SP v boulderingu
1. místo v celkovém hodnocení SP v lezení na obtížnost

2002:
1. místo na MS v lezení na obtížnost
2 x1. místo SP v lezení na obtížnost
2. místo v celkovém hodnocení SP v lezení na obtížnost

2003:
4x1. místo SP v lezení na obtížnost
1. místo v celkovém hodnocení SP v lezení na obtížnost

2004:
1. místo na MS v lezení na obtížnost
1. místo SP v mixovém lezení

2005:
2. místo na MS v boulderingu
2. místo v SP v boulderingu
1. místo na ME v Itálii

2006:
1. místo v SP v boulderingu
4x1. místo SP v lezení na obtížnost

Vybrané výstupy

Mixové lezení:
Captain Hook (M9+); Etzerfelsen, Berchtesgaden (2002)
Twintowers (M10); Ueschinen, Švýcarsko (2003)
White Out (M10); Isenfluh, Švýcarsko (2003)
Tomahawk (M10+/M11-); Isenfluh, Švýcarsko (2003)
Mission Impossible (M11); Courmajeur (2003)
Vertical Limit (M11); Ueschinen, Švýcarsko (2004)
Musashi (M12); Panthercave, Kanada (2004)
Mach3 (M9+); Breitwangfluh, Švýcarsko; 2. RP opakování (2005)
Good by Lenin (M9); Hemsedal, Norsko; prvovýstup (2005)
Good push, bad bush (M10); Hemsedal, Norsko; prvovýstup (2005)
Redbull (M11); Vail Colorado, USA; 1. RP opakování (2006)
Cryophobia (M8+); Ghost, Kanada; 2. opakování (2006)
Law and Order (M13); Rakousko; jako první žena 13. st. obt. (2007)
Chocolat Chaud (M10); Island; prvovýstup (2007)

Ledy:
Wish you were here (WI6+, Kaldakinn, Island); prvovýstup (2007)
Akkulaar (WI5+/6 Kaldakinn, Island) Erstbegehung; prvovýstup (2007)
Coconut (WI5+, Kaldakinn, Island) Erstbegehung; prvovýstup (2007)
Thule (WI5+, Kaldakinn, Island) Erstbegehung; prvovýstup (2007)

Sportovní cesty:
Caypirinja (8a+, Schattenwand, Berchtesgaden, 2001)
Daniboy rotpunkt (8a/8a+, Spartacus, Calymnos, 2002)
Basic Instinct (8a+, Endstal, Berchtesgaden, 2003)
Endlos (8a+, Barmstein Nord, Berchtesgaden, 2003)
Schattenkönig (8b, Schattenwand, Berchtesgaden, 2004)
Mescalito (8a, Karlstein Berchtesgaden, 2004)
No woman, no cry (8a/8a+, Karlstein Berchtesgaden, 2004)
Don Cibote (8a, Schattenwand Berchtesgaden, 2004)
Gelbfieber (8a, Endstal, 2004)
Tennesee (8a, Gorges du Tarn, 2004)
Rima Libre (8a, El Chorro, Španělsko, 2004)
Talibania (8a, El Chorro, Španělsko, 2004)
Lourdes (8a, El Chorro, Španělsko, 2004)
Mar de Ortigas (8a, El Chorro, Španělsko, 2004)
Ke trabaje Rita (8a, El Chorro, Španělsko, 2004)

Vícedélkové cesty
Direkte Gelbe Mauer on sight (8+, Untersberg, Berchtesgaden, 1999)
The Noose (El Capitan, Yosemity Valley/USA, 1999)
Regular (Halfdome, Yosemity Valley/USA, 1999)
Perlen vor die Säue on sight (9-, Kleine Zinne, Itálie, 2002)
Symphonie de Liberté (8a, severní stěna Eigeru, Švýcarsko, 2003) 1. RP přelez
Letzte Ausfahrt Titlis (8a+, Titlis, Švýcarsko, 2004) 3. RP přelez
Schertlepfeiler (7c, Untersberg) 3. RP přelez
Camilotto-Pellisier (8b, Grosse Zinne, Itálie) 3. RP přelez

Horolezckévýstupy
Aconcagua (6914 m), 1997
Nev. Pisco (5780 m), 1998
Nev. Alpamayo (6010 m) Ferrarie Route, 1998
Nev. Artesonraju (6025 m) jihozápadní stěnad, 1998
Torre del Paron (5525 m) Route Esphinge (7a+), 1998

Internet:

www.ines-papert.de

Fotografie:

ANGELIKA RAINER (ITA)

„Vycházející hvězda sportovního lezení slavící úspěchy na závodech, ale i v těžkých vícedélkových cestách na stěnách a ledopádech“

Angelika Rainer vzpomíná, že už jako desetiletá holčička se pustila společně se svojí matkou do feraty ve stěně Rotwand, která ji naprosto uchvátila. Ve dvanácti letech začala pravidelně trénovat na umělé stěně a lezení se pro ni stalo sportem číslo jedna. V roce 2002 vyhrála první větší závody v lezení na obtížnost, což ji motivovalo k ještě intenzivnějšímu tréninku. O šest let později přišlo první vítězství ve světovém poháru. V poslední době se Angelika věnuje i lezení na ledu a je členkou elitního týmu Salewa Alpine Extreme Team. I na ledech dosáhla na nejcennější kovy v rámci světových závodů. Velmi ráda leze v oblastech Castel Hill na Novém Zélandu,  Ceuse ve Francii, na řeckém Kalymnosu a v zimě jezdí na ledy do švýcarského Kanderstegu. Nejčastěji ovšem leze v rodných Dolomitech. Minulý rok se Angelice podařilo přelézt jako první ženě cestu "Via Italia 61", 8a. Letos má Angelika rozdělaný i vlastní, velmi obtížný projekt. Více o této talentované lezkyni přinášíme v rozhovoru v časopise lidé&HORY č. 5 / 2009 (festivalový speciál).

Vybrané výstupy:
závody:
2002-2005 
3x juniorská šampiónka Lead und Boulder

2007         
1. místo v italském mistrovství lezení na ledu
1. místo v italském mistrovství lezení na obtížnost

2008        
1. místo v italském mistrovství lezení na ledu
1. místo v závodě světového poháru v lezení na ledu v Saas Fee

2009       
1. místo na mistrovství světa v lezení na ledu v Saas Fee
2. místo v celkovém pořadí světového poháru v lezení na ledu
1. místo v mezinárodním závodě „Icefight“ v Rabensteinu
1. místo v italském mistrovství lezení na ledu

lezení:
Sportovní cesty: do obtížnosti 8a+ red point a 7c on sight
Alpský sportovní výstup: Via Italia 61, 250 m, 8a, 2008

Internet:
www.angelika-rainer.com

Fotografie:

APA SHERPA (NEP)

„Nejslavnější Šerpa současnosti, který drží rekord v počtu výstupů na nejvyšší horu světa“

Apa Sherpa, dnes po Tenzingu Norgayovi asi nejznámější nepálský šerpa, nezná přesné datum svého narození. Narodil se v nepálské vesničce Thame v rozmezí let 1960 – 1962 a bylo mu dáno jméno Apa. Byl ještě dítě, když zemřel otec, který do té doby živil jeho matku, dvě sestry a tři mladší bratry. Velká chudoba rodiny byla hlavní příčinou jeho předčasného ukončení studia a začátku kariéry šerpy. Bylo to jediné povolání slibující větší příjmy a dostatečnou finanční pomoc jeho rodině. Místo, aby se stal doktorem medicíny, jak si přál, začal působit jako nosič v oblasti Annapuren a Everestu. Během roku 1988 se poprvé pokusil o zdolání vrcholu Everestu, ale kvůli špatnému počasí a neznalosti výstupové cesty musel z výšky 8 500 m sestoupit. Den „D“ přišel 10. května 1990, kdy si svůj sen splnil a s novozélandskou expedicí stanul na vrcholu nejvyšší hory planety. Od té doby na Mt. Everest vystoupil alespoň jednou každý rok... V letech 1992 a 1997 byl na vrcholu dvakrát, pouze v letech 1996 a 2001 Mt. Everest nezdolal. Po jeho dvanáctém úspěšném pokusu (2002) Apa dokonce oznámil, že s lezením končí a bude se věnovat rodině. Ale expedici na počest padesátého výročí prvního výstupu na Everest (1953) nemohl odmítnout, a tak se rok sešel s rokem a Apa stál opět nahoře. Od té doby v sérii úspěšných výstupů stále pokračuje. Ten poslední – již devatenáctý - absolvoval 21. května 2009 v rámci ekologicky zaměřené expedice Eco Everest Expedition.

Apa Sherpa byl za svoji bohatou horolezeckou kariéru vyznamenán řadou ocenění – od Guinessovy trofeje, přes horolezecká ocenění, až po nepálský královský řád. Když začal pracovat jako šerpa, stal se jeho největším snem vrchol Everestu. Dnes to je, jak sám často zdůrazňuje, umožnit dětem kvalitní vzdělání. Právě proto se v roce 2006 celá rodina přestěhovala do města Draper v americkém Utahu.

Internet:
www.supersherpas.com

Fotografie:

Na vrcholu Mt. Everestu (8848 m)

Apa jako vůdce jedné z expedicna Mt. Everest

Mt. Everest (8848 m)

JOE PURYEAR (USA)

"Významný horolezec, který se v současné době specializuje na prvovýstupy asijských velehor a daří se mu..."

Joe Puryear vyrůstal ve státě Washington, kde již od dětství prozkoumával pohoří Cascade Mountains. Ve věku 21 let uskutečnil první expedici na Aljašku, jejímž cílem byl výstup na Denali (6194 m). Dalších 15 let se věnoval velmi intenzivně lezení právě v této oblasti, své poznatky shrnul do knihy „Alaska Climbing“, která se stala velmi respektovaným průvodcem. V roce 2005 odjel na svoji první expedici do Asie. Od té doby vystoupil jako první člověk na šest vrcholů na území Tibetu a Nepálu - ať už to byly zaledněné štíty či technicky obtížné věže.

Vybrané výstupy:
Prvovýstupy:
Jobo Rinjang (6778m), Khumbu Himal,  4/2009
Kang Nachugo (6735m), Rolwaling Himal, 10/2008
Bezejmenný vrchol 5965 m, Shiluli Shan Mountains, 10/2007
Lara Shan (5700 m), Qionglai Mountains, 4/2007
Mt. Daogou (5465 m), Qionglai Mountains, 10/2005
The Angry Wife (5020 m), Qionglai Mountains, 10/2005

Výstupy na Aljašce:
Kichatna Spire, The Black Crystal Arête, prvovýstup, VI 5.10 A2 - 7/2005
The Stump, Goldfinger, prvovýstup, IV 5.11 - 6/2004
Mt. Barrill, Cobra Pillar, první výstup za jeden den, 15h 10m, VI 5.11 A2 - 6/2004
Mount Foraker, The Infinite Spur, AK6 5.9 M5 - 6/2001
Denali, Cassinův pilíř, AK5 5.8 AI 4 - 6/2000
Mt. Huntington, Harvard Route, cesta s novou variantou, VI 5.9 A2 AI4 - 5/2000
Mt. Silverthrone, západní stěna, prvovýstup, IV AI4 - 4/1997

Internet:
www.joepuryear-climbing.blogspot.com

Fotografie:

BORIS LORENČIČ (SLO)

"Specialista na těžké vícedélkové výstupy ve velehorách a na bigwallech, držitel nejprestižnějšího ocenění Piolet d'Or (zlatý cepín) za výstup roku."

Boris žije od narození ve slovinském Mariboru. Jeho lezecká kariéra je úzce spojená se slovinskými horami. V oblasti masivu Kozjak přelezl v roce 1986 první významnější cestu. Po deseti letech lezení doma ve Slovinsku se vydává na první zahraniční výpravu - cílem byly Yosemity, Red Rocks a Joshua Tree. V Yosemitech přelézají spolu s Armandem Polegekem cestu Aurora na El Capitana. Hned potom následovaly další výjezdy - žulová oblast Barilochami v Argentině, jižní stěna Annapurny 3 nebo Cerro Torre v Patagonii. Na Cerro Torre přelezl velmi obtížné cesty - El Mocho, Ag. Saint Exupery a za dva dny i západní stěnu Fitz Roy. Na podzim roku 2006 byl členem slovinské výpravy do oblasti vrcholu Chomolhari (7326 m), který leží na hranici Tibetu a Bhutanu. Zde se mu spolu s Markem Prezeljem podařil mimořádný výstup - za 6 dní přelezli za velmi obtížných podmínek a silného větru severozápadní pilíř. Extremní, 1 800 m dlouhá cesta, dosahovala na několika místech obtížnosti 6+. Za tento výstup získali v cenu Piolet d'Or  2006 (zlatý cepín). V posledních letech absolvoval řadu velmi hodnotných výstupů (např. prvovýstup na vrchol Patibara (7140 m) nebo výstup cestou Tehuelche na Fitz Roy (33 délek, 1300 m, 6b +, A2)

Vybrané výstupy:
Sportovní výstupy:
Paklenice, Aniča Kuk, Rajna, 7a
Paklenice, Aniča Kuk, El Condor Pasa, 7a, NP
Paklenice, Aniča Kuk, Tango Vertikal,  6 A3
Sfinga, Kunaver - Drašler, VII+
Travnik, Aschenbrenerova cesta, VI A0, první zimní výstup
Herletova cesta, VI, solo
Planja, J stěna, Ogledalo, VII+/VIII-
Tre Cime, západní věž, Cassin-Ratti, VIII-
Dru, Americká diretissima, VII
Yosemity, Leaning Tower, West Face, 6 A3

Expedice
2006: západní stěna Fitz Roy, Slovinská cesta (2400 m), 6b+, A1
2006: Chomolhari (7326 m), ED2, M 6+/30 - 70, délka 1 800 m
2007: Patibara (7140 m), IV, 50-60°, 1100 m (prvovýstup z nepálské strany)
2009: Fitz Roy, Tehuelche (33 délek, 1300 m, 6b + , A2)

Fotografie:

Na vrcholu Chomolhari (7326 m)

Slavnostní předání cen Piolet d'Or  2006 (zlatý cepín) za výstup roku 2006

RADEK JAROŠ

„Specialista na výstupy osmitisícových vrcholů v malých týmech, který je z českých horolezců neblíže ke „Koruně Himálaje“ (všech 14 osmitisícovek). K vytouženému cíli mu letos zbývá ještě 5 vrcholů nad 8000 m.“

Jeden z nejúspěšnějších horolezců současnosti vystoupil již na devět osmitisícových vrcholů, což se doposud nepodařilo žádnému jinému Čechovi. Radek Jaroš byl dvakrát oceněn titulem Výstup roku ČHS. Na svém kontě má skalní i ledovcové vrcholy čtyř kontinentů. Je autorem knih „Dobývání nebe“ a „Hory shora“, velkoplošných fotografií „Himálaj 1000 až 8848 m“ a filmových dokumentů z expedic vyrobených v koprodukci s ČT a dalších dokumentárních filmů, oceněných na filmových festivalech. Také byl vůdcem úspěšné expedice na Cho Oyu, při níž společně s mistrem světa v běhu na lyžích Martinem Koukalem stanuli na vrcholu. V roce 2007 vedl expedici a lanové družstvo, které zdolalo bezejmennou horu a nazvalo ji po největším Čechovi „hora Járy Cimrmana“. O rok později vystoupil na dva osmitisícové vrcholy během pouhých 20 dnů. Tento výkon byl oceněn časopisem lidé&HORY a OEAV jako výstup roku. Českým olympijským výborem byl za rok 2008 oceněn cenou Fair Play za záchranu tří lidských životů. Sólo výstup na Manaslu v roce 2009 se stal jeho devátým úspěšným výstupem na vrchol, který má nad osm tisíc metrů.


Vybrané výstupy:
1998: výstup na Mt. Everest (8848 m) jako druhý Čech bez použití kyslíkového přístroje
2001: účast v expedici na K2, která kvůli velmi špatnému počasí končila v 8 000 m
2002: zdolal jako druhý Čech Kangchenjungu (8598 m), třetí nejvyšší horu světa
2003: výstup na Broad Peak (8049 m) jako druhý Čech, na K2 dosažená výška 7300 m
2004: výstup na Cho Oyu (8201 m)
2004: výstup na Shisha Pangmu (8046 m) – alpským stylem
2005: výstup na Nanga Parbat (8126 m), na K2 dosažena výška 7300 m
2006: na Dhaulagiri (8167 m) dosažená výška 7900 m
2007: Hora Járy Cimrmana
2008: výstup na Dhaulagiri (8 167 m)
2008: výstup na Makalu (8 462 m)
2009: výstup na Manaslu (8 163 m) – sólo

Ocenění:
1998: Výstup roku Českého horolezeckého svazu (Mount Everest)
2004: Výstup roku Českého horolezeckého svazu (Shisha Pangma)
2008: Výstup roku, ocenění časopisu lidé&Hory a OEAV (Dhaulagiri a Makalu)
2009: Cena Fair Play Českého olympijského výboru za záchranu tří lidských životů

Internet:
www.radekjaros.cz

Fotografie:

MAREK HOLEČEK

„Mára, který bere vše s nadhledem - včetně sebe samotného - by tohle nikdy neřekl, ale je to pravda: Patří k tomu nejlepšímu, co české horolezectví kdy mělo.“

Mára se narodil v roce 1975 a od té doby stihl leccos přelézt, vylézt, vystoupit... O tom svědčí i následný přehled jeho výstupů. Od roku 1997 je členem horolezeckého reprezentačního týmu České republiky. Za své úspěchy byl šestkrát oceněn Výstupem roku od Českého Horolezeckého Svazu. Doposud uskutečnil 19 výprav do asijských a jihoamerických velehor, kde se mu podařilo udělat řadu prvovýstupů. Jeho prvovýstupy jsou pravidelně zařazovány i do prestižní horolezecké ročenky American Alpine Journal.

Vybrané výstupy:
Francie/Alpy- Grandess Jorases – opakování
Cesta Manitua, S stěna, 7+ A3+ 70°,délka výstupu 1150 m, červen 1997

Cesta  MacIntyre - Colton, délka výstupu 1150m ED2, A1,VI/6, 90°, únor 1998

Indie/Garhwal/Mt.Meru 6310 m - pokus o prvovýstup s. stěny, červenec 1997

Pákistán/Amin Brakk 5850 m prvovýstup název cesty „Czech Expres“ Z stěna 7b+ A3+, délka výstupu 1300 m, červen-červenec 1999

Chile/Patagonie/Cerro Central 2800 m - nová varianta název cesty Makarony Poritge Junction V stěna – 7a A3+, délka výstupu 1300 m, leden - únor 2000

USA/Yosemite/El Capitan – opakování – 1) Cesta Wyoming Sheep ranch., délka výstupu 900 m, 5.10 A5, 2) Cesta El Ňiňo 5.13c , délka výstupu 900 m, září 2001

Nepál/Kyashar  6750 m V stěna - pokus o prvovýstup, listopad 2001

Nepál/Anapurna III  7400m J stěna - pokus o prvovýstup, květen 2002

Chile/Patagonie/ Escudo 2600 m - první opakování cesty The Dream V stěna – 6b A4+, délka výstupu 1200 m, leden - únor 2001

Kyrgyzstán/Pamír/Alay Peak 4810 m prvovýstup cesty „Otíkovi mokré sny“ SZ stěna – 7b+/7c, délka výstupu 1200 m, červenec – srpen 2002

Kirgystan/Pamír/Octouber 3850 m prvovýstup cesty „Otíkovo vítězství“ S stěna – 7b A4, délka výstupu 750m, červenec – srpen 2003

Pákistán/Amin Brakk  5800 m J stěna- pokus o prvovýstup, červen 2004

Nepál/Talung 7340 m Z stěna - pokus o prvovýstup, říjen,2004

Nepál/ Kyashar 6750 m prvovýstup - název cesty „Ramro Chaina“, JV stěna – M6+ WI 6, délka výstupu 1900 m, říjen 2005

Indie/ Mt.Meru 6310 m – prvovýstup, název cesty „Filkův nebeský smích“ SV stěna - 7a, M5, 80°, délka výstupu 2000 m, září-říjen 2006

Pákistán /Gasherbrum III 7970 m J stěna - pokus o prvovýstup, červenec 2007

Pákistán/Kapura Peak 6200 m – prvovýstup, název cesty Wild Wings -  západní vrchol,severozápadním zářezem, WI 5+, M7 a celkový sklon 70°,1300 m, červenec 2008

Afganistan/Kohe Uparisina 6260 m – prvovýstup, název cesty Sweet 65', SZ zářezem, WI 5, celkový sklon 70°,1600 m, září 2008

Nepál/Centrální Himálaj/Kyashar  6750 m JV stěna – druhý pokus o prvovýstup, říjen 2008

Pákistán/Gasherbrum I.  8068 m JZ stěna - pokus o prvovýstup, srpen 2009

Pákistán/Gasherbrum I. 8068 m – opakování, Japonský kuloár SZ stěna, převýšení z BC 2950 m, sólo výstup, srpen 2009

Internet:
www.marekholecek.cz

Fotografie:

Expedice DEVOLD Triple North Walls (2008)

Expedice DEVOLD Triple North Walls (2008)

Expedice KLÄTTERMUSSEN Gasherbrum I (2009)

ZDENĚK HRUBÝ

„Zkušený horolezec, vedoucí řady expedic a předseda ČHS v dnešní době patří k největším aktivním matadorům českého alpinismu.“

Současný předseda ČHS Zdeněk Hrubý má za sebou velmi bohatou horolezeckou minulost. Působil jako vedoucí expedic GASHERBRUM I a GASHERBRUM II 1997, MT. EVEREST 1998, K2 2001, DHAULAGIRI 2008, KANGCHENJUNGA 2002 a SHISHA PANGMA 2004. Zdeněk Hrubý vystoupil na sedm osmitisícových vrcholů. Své výstupy provádí nejčistším způsobem, v malých týmech, vlastními silami bez použití výškových nosičů a bez použití umělého kyslíku. Má za sebou letní a zimní výstupy v horách Evropy, Asie, Severní Ameriky, Afriky, Antarktidy, včetně českých a slovenských prvovýstupů. Byl čtyřikrát oceněn prestižním titulem Výstup roku, naposledy v roce 2006 za první 400 km přechod Ellsworthova pohoří v Antarktidě korunovaný výstupem na nejvyšší horu Antarktidy Mt. Vinson. Letos se pokusil společně s Markem Holečkem o prvovýstup na Gasherbrum I, zdravotní komplikace ho ovšem donutily sestoupit z výšky 7500 m a rychle odletět domů. Zdeněk je mimo jiné i několikanásobným mistrem republiky v běhu na běžkách na 24 hodin. V roce 2009 byl za záchranu tří lidských životů během výstupu na Dhaulagiri oceněn cenou Fair Play, kterou uděluje Mezinárodní olympijský výbor.

Vybrané výstupy
1995: Cho Oyu (8201 m)
1997: Gasherbrum I (8068 m)  a Gasherbrum II (8035 m)
1998: Mt. Everest, dosažená výška 8700 m
1999: Lhotse (8 516 m)
2001: K2, dosažená výška 8 000 m
2004: alpským stylem Shisha Pangma (8046 m)
2005: první 400 km dlouhý přechod Ellsworthova pohoří v Antarktidě korunovaný výstupem na nejvyšší horu Antarktidy Mt. Vinson.
2007: Broad Peak (8049 m)
2008: Dhaulagiri (8167 m)


Internet:
www.horosvaz.cz

Fotografie:

Na vrcholu Broad Peaku, v pozadí K2

Na loňském festivalu - zleva: R. Jaroš, V. Babanov, Z. Hrubý

DAVID FOJTÍK

„Horolezec a skialpinista, kterému jeho zkušenosti a odvaha dovolily jako prvnímu na světě sjet vrcholu Dhaulagiri.“

Po ukončení závodní lyžařské kariéry ve 13 letech se rozhodl pro horolezectví. Od té doby se věnoval skalnímu lezení. Zasněžené vrcholky ho okouzlily až o mnoho let později. Během studií v Americe se dostal na Aljašku, kde stanul tváří v tvář majestátné Denali. „Civěl jsem na ni určitě několik minut a bylo mi tak nějak jasné, že tam prostě chci.,“ vzpomíná David. Vstoupil proto do horolezeckého oddílu, se kterým absolvoval několik zimních výprav do Tater. V roce 2001 skutečně stanul na vrcholu a propadl kouzlu výškového lezení. Za dalších pět let dokázal jako osmý Čech zdolat nejvyšší horu této planety, navíc bez použití umělého kyslíku. Vrcholem jeho dosavadní sportovní kariéry je letošní prvosjezd osmitisícovky Dhaulagiri. O tento výkon se dříve marně pokoušelo několik extrémních alpinistů, kteří však svůj pokus museli vzdát nebo zahynuli. David Fojtík je tedy prvním člověkem na světě, kterému se podařil tento nejdelší možný sjezd (souvislé převýšení 3600 m) absolvovat až z vrcholu. Tento počin patří zcela jistě k jedněm z nejvýznamnějších událostí současného českého alpinismu. Úspěch si však vybral i svoji daň – David přišel kvůli omrzlinám o prsty na pravé noze.

Vybrané výstupy:

Mt. McKinley (2001)
Mt. Everest (2006)
Dhaulagiri (2009) – prvosjezd na lyžích

Fotografie:

Dhaulagiri 2009: Výškový tábor

Dhaulagiri 2009: Výstup

Dhaulagiri 2009: David na vrcholu

DAWA STEVEN (NEP)

„Mezinárodně uznávaný organizátor horolezeckých expedic a dobročinných akcí v Himálaji zaměřených především na ekologickou ochranu a osvětu.“

Dawa Steven je iniciátor mnoha prospěšných projektů v Himalájích. Využívá při tom své vysokoškolské vzdělání a také zkušenosti, které nasbíral během výstupů na vysoké himálajské vrcholy. Z těch osmitisícových stál na vrcholech Mt. Everstu a Lhotse. Dawa Steven získal diplom na Heriot-Watt University ve Skotsku a právě díky evropskému vzdělání přinesl mezi Nepálce zbrusu nové myšlenky a nápady směřující ke zlepšení jejich životního prostředí a kvality života. V letech 2008 a 2009 uspořádal expedice pod názvem Eco Everest Expedition. Tyto celosvětově sledované akce měly za úkol upozornit na nebezpečí tání ledovců, na znečištění odpadky v oblasti Mt. Everestu a zároveň přijít i s řešením. Tím byl například přímo sběr několika tun odpadků všemi členy expedice a zároveň testování zbrusu nových technologií a spotřebičů, které nepředstavují žádnou ekologickou zátěž (např. solární vařiče). V rámci těchto dvou expedic rovněž vystoupilo několik jejích členů na vrchol Mt. Everestu. Dawa Steven pracuje jako manažer společnosti Asian Trekking, která spoluorganizuje tyto projekty, ale rovněž pořádá komerční výstupy na nepálské vrcholy. Jako budhista zastává pravidlo, že obchod by neměl znamenat pouze výdělek pro majitele, ale měl by být přínosný pro celou společnost. Dawa Steven, jehož otec je Nepálec a matka Belgičanka, mluví pěti světovými jazyky a je zván na nejprestižnější kongresy týkající se zejména klimatickými změnami. Ve svých teprve čtyřiadvaceti letech je držitelem i několika významných mezinárodních ocenění.

Internet:
www.asian-trekking.com

Fotorafie:

S legendárním Apa Sherpou na společné expedici

Dawa Steven na loňském ročníku Smíchovského festivalu

WALTER WÜRTL (AT)

"Jeden z největších odborníků přes laviny a metodiku lezení v Evropě"

Walter Stefan Würtl se narodil v roce 1969 v tyrolském Kitzbühelu. Během patnáctiletého období, kdy pracoval jako profesionální horský vůdce, organizátor a účastník expedic a současně se vzdělával v metodice alpinismu, získal mnoho zkušeností, které dnes využívá při své práci. Walter Würtl je  dnes státem uznávaný a využívaný expert pro oblast alpinismu a bezpečnosti při tomto sportu. Několik let pracuje jako referent lavinové prevence Rakouského Alpenvereinu. Od roku 2009 působí v této organizaci i jako předseda vzdělávací komise. Své poznatky publikoval v několika knihách a zároveň v časopise Bergundsteigen, v nemž zastává funkci redaktora. Ve svém volném čase se stále aktivně věnuje sportovnímu lezení, horolezectví a skialpinismu.

Fotografie:

CRISTIANO TEDESCHI (ITA)

„Italský průkopník skialpinismu a lezení na ledech“

Cristiano Tedeschi se narodil a dodnes žije v italské Veroně se svojí manželkou a dvěma dětmi. Za svoji kariéru uskutečnil bezpočet lezeckých výstupů v Alpách, Dolomitech, Pyrenejích, na masivu Vercors, na Korsice, ale i v horách na území Číny. Je také velmi zkušeným skialpinistou, na lyžích sjel například z vrcholu Muztag Ata (7546 m). Právě skialpinismus je dnes jeho hlavní disciplínou. Cristiano Tedeschi pracuje již více než 25 pro Italský alpský klub (CAI) jako instruktor a především jako školitel budoucích kolegů.

Fotografie:

KRISTINA HÖSCHLOVÁ

"Přední česká odbornice na horskou medicínu, která má díky své vášni - alpinismu - možnost vyzkoušet vliv vysokohorského prostředí na vlastní kůži."

Kristina Höschlová je aktivní alpinistka, která se o svět horolezectví zajímá i z medicínské stránky. V letech 1997 – 2003 vystudovala 3. LFUK v Praze a letos své vzdělání rozšířila i o specializace v oborech anestesiologie a resuscitace a urgentní medicína. Vždy se snažila o spojení svého povolání s alpinismem. Proto působila i na mnoha zahraničních stážích v horských oblastech (letecká záchranná služba Mont Blanc Heliopteres, letecká záchranná služba Briancon a lékařská praxe v lyžařském středisku Verbier). Své zkušenosti zúročila i coby lékařka expedic na Mt. Everest (2005) a na Khan Tengri (2004). Od roku 2003 je členkou Společnosti horské medicíny. Během jejího členství se zúčastnila několika odborných tuzemských i zahraničních kongresů zabývajících se nejrůznějšími tématy horské medicíny. Právě tato témata budou hlavní náplní odborné – a pro aktivní alpinisty velmi zajímavé – přednášky Kristiny Höschlové.

Vybrané výstupy a Expedice:
2009: Zinalrothorn, severovýchodní žebro do 4060m
2008: Mentok (6048 m), Ladakh, Indie, sólovýstup východním žebrem
2007: Gr. Paradis, normální cesta, sólo po zajištěné cestě
2005: Mt. Everest , normální cesta přes Jižní sedlo, do 7200 m n.m. sólo po zajištěné cestě
2004: Khan Tengri, normální cesta, do 6100 m n.m. sólo po zajištěné cestě
2003: Mt. Vélan a Pt. Combin – obojí sólo výstup severním žebrem severním žebrem.
2002: Gr. Combin jižní stěnou, sólovýstup
2001: Mt. Blanc, sólo po zajištěné cestě přes Mt. Maudit
2000: Elbrus (5642 m)

Skalní lezení:
obtížnost do 6 UIAA
Tatry, Jižní stěna Batizovského štítu, r.2008
Frankenjura (2006-09)
Calanques (2007)
Verdon (2007)

Fotografie (Mt. Everest):

RUDI MAIR (AT)

„Vedoucí centra lavinové prevence - Lawinenwarndienst Tirol (LWD)“

Rudi Mair pracuje již několik let jako prognostik lavinového nebezpečí a zároveň jako meteorolog u Lawinenwarndienst Tirol (LWD) v Innsbruku. Ve své praxi absolvoval mimo odborná školení v Alpách i patnáctiměsíční výzkumný pobyt na Antarktidě.

Internet:
www.lawine.at/tirol

Fotografie:

PATRICK NAIRZ (AT)

„Zástupce vedoucího centra lavinové prevence - Lawinenwarndienst Tirol (LVD)“

Patrick Nairz vystudoval obor zabývající se stavbami na divokých horských potocích a stavbami na zadržení lavin. Nejen své vzdělání, ale také zkušenosti z hor po celém světě dnes využívá coby hlavní prognostik lavinového nebezpečí u organizace Lawinenwarndienst Tirol (LVD) sídlící v Innsbrucku.

Internet:
www.lawine.at/tirol

Fotografie:

Zleva: Patrick Nairz, Rudi Mair